My jsme ale vyrazili po ubytování se na pokoji *****hotelu Shangri-la na procházku do jedné z nejstarších čtvrtí Sydney - Rocks, kolem slavného Habour Bridge a Opera House. Prošli jsme letmo i tržnici, kde se dalo koupit pomalu cokoliv od různých cetek a kýčovitostí po skutečně pěkné věci. Kousek od Opera House jsme zahlédli Alborgiance hrající na typicky jejich hudební nástroj. Do toho hrála jakási taneční hudba, ne-li rovnou trance music...opravdu hodně vydařené. Prošli jsme kolem botanické zahrady, kterou jsme nenavštívili s tím, že si ji projdeme další den. Po příchodu na hotel jsme se šli osvěžit do hotelového bazénu a pak zašli na večeři do italské restaurace. V sobotu bylo všude narváno, že i před hospodami byly šílené fronty. Po večeři (já ravioli se špenátem a Matty lasagne) jsme se vrátili na hotel a shlédli nový film "My best friend's girl".
V neděli jsme vyrazili na trh v Rocks, kde jsem pořídila pár drobnůstek pro mé nejbližší lidičky v ČR. Obídek jsme si dali v nedaleké palačinkové restauraci (mňam, mňam). Chtěli jsme toho pochodit více, ale já jsem byla diskvalifikována. Nehorázně moc mě bolely záda. Na chvilku jsme sedli v parku na lavičku a sledovali, co se dělo kolem nás. Bohužel mi to nepomohlo...tak jsme se vrátili na náš překrásný hotel. Abych se rozhýbala, tak jsme zašli do hotelové posilovny (velmi, ale opravdu velmi dobře vybavena novými přístroji) a pak si zaplavat. Stavili jsme se na lehkou večeři opět v palačinkárně a po návratu na pokoj úúúžasnou horkou koupel, po které mi Matty záda řádně promasíroval. Neděle se měla ve znamení naprosto relaxačního dne. A proč ne? Jistě se do Sydney ještě někdy podíváme, tak jsme to nechtěli hrotit, když mi zdraví trochu vypovědělo službu.
26.1. všichni Australané slaví Den objevení Austrálie, ke kterému došlo v roce 1776. Od rána byla obloha poměrně hodně zamračená a teplota se držela na nějakých 25 stupňů. Vyrazili jsme po poledni do města s tím, že se podíváme na proplouvání lodí pod Habour Bridge. Děje se to každý rok jako symbol připlutí kapitána Cooka k břehu Austrálie. Tolik lodí, co jsme viděli, jsem ještě nikdy neviděla. Plavili se po řece jak dopravní lodě (ferry), výletní lodě, jednotlivci vlastnící loď, tak i loď hist
orická... Bylo to opravdu famózní...břehy řeky byly obsypané lidmi a po městě bylo několik stanovišť, kde vystupovali různí zpěváci. Na večer se měl konat na některých místech ohňostroj a na Harbour Bridge byla světelná tabule, která se měla k večeru rozzážit se zprávou Australanům. Bohužel kolem 4té hodiny začalo hustě pršet. Mimo to má záda po chvíli začala zase bolet, tak jsme tu procházku začínajícím deštěm ukončili. Zašli jsme si zaplavat, dali si na hotelu horkou koupel a koukali na oslavy v televizi. Já si pak dělala nějaké úkoly do školy...zatímco venku nepřestával hustý déšť.Sydney je jistě nádherné město, ač jsem z něj viděla snad jen jedno procento. Je to nehorázně obrovské město s nějakou historií, protože je jedno z nejstarších měst v Austrálii. Život v Sydney je oproti Brisbane stresový a spíše o prestiži, protože náklady na život jsou mnohem vyšší. Starý malý byt či malý domeček ve městě člověk pořídí od 1 mil. AUD výše. Domky jsou to opravdu staré, nehezké...ale mají vysokou cenu díky své poloze a že jsou v Sydney. Nové krásné byty se prodávají za 1,7 mil. AUD. Jídlo, oblečení, služby jsou tu opravdu hodně drahé... Ale ovoce je v Sydney chutnější než na mnoha místech v Brisbane (např. banány v Brisbane jsou suché bez chuti, zatímco v Sydney jsou takové, co chutnají jako u nás v ČR...sladké a šťavnaté). Ale kvůli lepšímu ovoci bych tam nebydlela... Sydney je město hlavně pro snoby a lidi, co je nebolí utrácet více, než musí.
Jelikož Matt před výletem do Sydney koupil kameru, tak jsme zajímavosti z našeho pobytu zdokumentovávali na ni a na foťák samozřejmě... :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat